Výlučné vlastnictví

Výlučné vlastnictví znamená vlastnictví věci výlučně jednou osobou. Hovoří se o něm v souvislosti se společným jměním manželů a jedná se o zákonnou výjimku, při které vlastnictví jednoho z manželů do společného jmění nespadá. Jde především o majetek, který jeden z manželů nabyl ještě před vznikem manželství, majetek získaný dědictvím ze zákona i závěti, darem, majetek sloužící výhradně k osobní potřebě jednoho z manželů, majetek vydaný v rámci restituce a prostředky nabyté jedním z manželů za prodaný majetek ve výlučném vlastnictví, jako náhrada majetkové újmy na přirozených právech, náhradu za poškození, zcizení nebo ztrátu věci ve výlučném vlastnictví.