Jak prodat družstevní byt

Rozhodli jste se prodat byt v družstevním vlastnictví? Připravte se na to, že vás čeká o trochu složitější proces, než tomu u běžného, osobního vlastnictví. Není to však nic, co by vás mělo odradit, pokud se na to dobře připravíte. Přinášíme několik tipů, jak prodej družstevního bytu zvládnout co nejlépe.

Nejprve je třeba si ujasnit, jaký je přesně rozdíl mezi družstevním bytem a tím, který je v osobním vlastnictví. Hlavní rozdíl je v majiteli. Zatímco “osobní” znamená, že byt je váš a můžete si s ním nakládat dle libosti, u družstevního bytu je vlastníkem bytové družstvo. V takovém bytě jste pak pouze nájemcem, nikoliv jeho vlastníkem. A protože vám takový byt nepatří, nemůžete s ním v případě potřeby libovolně nakládat, tedy ho ani prodat, navíc vždy prodáváte pouze členská práva v bytovém družstvu, ne byt jako takový.  

Pokud tedy "prodáváte" družstevní byt, je třeba připravit se na následující fáze:

1. Oznámíte svůj záměr družstvu.

Při této příležitosti si musíte vyžádat následující dokumenty:

- potvrzení o členství v družstvu nebo nájemní smlouva s družstvem

- potvrzení vaší bezdlužnosti vůči družstvu (kupující dědí i závazky vůči družstvu)

- potvrzení o výši úvěru, pokud nějaký družstvo má a kolik zbývá doplatit (platí se z anuity)

Tip: U družstevního vlastnictví se často setkáte s pojmem anuita. Anuita je vlastně splátka dluhu - dlouhodobého úvěru - který vznikl při výstavbě nebo rekonstrukci domu, ve kterém se byt nachází. Tento dluh splácí družstvo jako celek prostřednictvím členů, tedy “majitelů” bytů, kteří měsíčně či ročně platí po určené období stanovenou částku. Ve chvíli, kdy je tento dluh splacen, nic dalšího (kromě běžného fondu oprav apod.) již není potřeba platit. Pokud svůj podíl prodáváte a anuita je již splacena, rozhodně to promítněte v ceně!

2. Stanovíte správnou cenu.

Všeobecně se dá říci, že se družstevní byty prodávají za nižší cenu. Je to tak z důvodu komplikací, které s “vlastnictvím” takového bytu souvisejí, jako je například nutný souhlas družstva s rekonstrukcí nebo pronájmem. Kupující musí naopak počítat s problematickým financováním, pokud žádá o hypotéku na družstevní byt, musí mít v zástavě jinou nemovitost, kdežto u osobního vlastnictví ručí kupovanou nemovitostí. Velmi také záleží na tom, zda je nebo není na bytě splacena anuita. Pokud ano a je v budoucnu možné byt převést do osobního vlastnictví, cena se může tržní ceně za byt v osobním vlastnictví velmi přiblížit.  

3. Pokud najdete nového majitele, opět musíte kontaktovat družstvo.

Představte si, že jste našli skvělého kupce pro svůj byt, ale družstvo vám jej neschválí a vše může začít od začátku. Může se to stát? Bohužel ano, proto je důležité ještě před započetím prodeje zjistit všechny náležitosti, které by mohly prodej zkomplikovat (jako například zákaz převodu vlastnických práv cizincům). Pokud však družstvo proti kupujícímu žádné námitky nemá, můžete společně podepsat smlouvu. Nejedná se však o klasickou kupní smlouvu, jako je tomu u osobního vlastnictví, ale o smlouvu o převodu družstevního podílu v bytovém družstvu. Zároveň také podepisujete smlouvu o úschově, protože stejně jako při prodeji bytu v osobním vlastnictví, i v tomto případě je nezbytné z důvodu delších čekacích lhůt využít advokátní, realitní či jinou úschovu peněz. Pak jen již čekáte na družstvo, které nového člena po akceptování smluv potvrdí. A tady vás čeká dokonce jedna výhoda prodeje družstevního bytu. Oproti prodeji nemovitosti v osobním vlastnictví, u družstevního není nutné měnit vlastnická práva v katastru, vyhnete se tak jednomu zdlouhavému jednání s úřady. Pak stačí jen dle domluvy vyúčtovat energie, zařídit jejich přepis a máte prodáno.

Jak vidíte, prodej družstevního bytu zahrnuje o maličko složitější proces, než je tomu u běžného prodeje v osobním vlastnictví. Avšak pokud víte jak na to, nebo si najdete zkušeného profesionála, který to vyřeší za vás, vše může proběhnout poměrně rychle a hladce.